Příslovečné určení
Příslovečné určení je rozvíjející větný člen.Vyjadřuje okolnosti děje. Ve větě závisí na slovese, přídavném jménu či příslovci. Na příslovečné určrní se ptáme níže popsanými otázkami a řídícím členem. Nejčastěji bývá vyjádřeno podstatným jménem, zájmenem nebo příslovcem. Příslovečné určení má se svým řídícím členem vztah přimykání. Stejně jako všechny ostatní větné členy může být příslovečné určení holé, rozvité a několikanásobné.
Dnes jde do práce. - Holé příslovečné určení času.
Včera pozdě večer přijel z dovolené. - Příslovečné určení času večer je rozvito dalším příslovečným určením míry - pozdě.
Včera ani dnes tu nebyl. - Příslovečné určení času několikanásobné.
Druhy příslovečného určení
Místa - ptáme se otázkami Kde? Kam? Kudy? Odkud? Kudy jsi přišel. Šel lesem. Večer půjdu do kina.
Času - ptáme se Kdy? V kolik? Jak dlouho? Jak často? Na jak dlouho? Odkdy? Dokdy? Přijel na týden. Přijdeme v šest. Na lyžařský výcvik pojedeme v lednu.
Způsobu - ptáme se Jak? Jakým způsobem? Jak se máš? Dopadlo to dobře. Mluví nahlas.
Míry - ptáme se Do jaké míry? Jak moc? Moc se těším na prázdniny. Byl velmi unavený.
Zřetele - ptáme se Se zřetelem k? S ohledem na? Pokud jde o? Jak? S ohledem na počasí závody zrušili. Finsko je bohaté na jezera.
Účelu - ptáme se Proč? Za jakým účelem? Šla ven zaběhat si. .
Příčiny - ptáme se Přoč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? Plakala radostí. Jedu na výlet jen kvůli vám.
Podmínky - ptáme se Za jaké podmínky? Za bouřky na výlet nepůjdeme. Za splněný úkol získáš bod.
Přípustky - ptáme se I přes co? Navzdory čemu? Přes zákaz se koupali v zatopeném lomu. I přes nepřízeň osudu všechno zvládl.
Prostředku děje - ptáme se Jak? Pomocí čeho? Pojedeme autem. Rýsujeme tužkou.
Původce děje - Žák byl učitelem napomenut. Petr byl babičkou pochválen. Petr dostal přihrávku od Tomáše.