Přísudek

Je základní větný člen, který nám říká, co dělá podmět. Nejčastěji bývá vyjádřen slovesem. Přísudek dělíme na někol druhů podle toho, jak je vyjádřen. Přísudek může být holý, rozvitý či několikanásobný.

Pravidla psaní shody přísudku s podmětem naleznete v sekci pravopis.

Přísudek slovesný jednoduchý

Přísudek slovesný jednoduchý je tvořen plnovýznamovým slovesem. Plnovýznamové sloveso nese jasný význam. Dovedeme si činnost, kterou pojmenovává, představit. Příklad plnovýznamového slovesa: spát, kreslit, tancovat, běhat, tančit, cestovat, myslet.

Přísudek slovesný jednoduchý můžeme rozdělit podle toho, zda má jednoduchý či složený tvar slovesa. Pokud je v jednoduchém slovesném tvaru, můžeme zjednodušeně říci, že ho tvoří jediné sloveso. Přísudek slovesný jednoduchý se složeným slovesným tvarem je, zjednodušeně řečeno, tvořen více slovesy, která se však pojí se slovesem plnovýznamovým pouze kvůli tomu, že určují slovesnou osobu, číslo, čas a způsob.

Zítra přednesu referát. Zavři okno. Cestoval po Evropě. - přísudek slovesný jednoduchý s jednoduchým slovesným tvarem.

Byli jsme na horách. Budeme se učit o přísudcích. Uklidil jsem své věci. - přísudek slovesný jednoduchý se složitým slovesným tvarem.

Přísudek slovesný složený

Přísudek slovesný složený je tvořen modálním neboli způsobovým slovesem nebo fázovým slovesem a infinitivem plnovýznamového slovesa.

Modální neboli způsobová slovesa - moci, muset, smět, chtít, mít ( ve smyslu mít povinnost), a všechna tato slovesa v záporu nemuset...

Fázová slovesa - začít, začínat, přestat, přestávat, zůstat, zůstávat

Chtěl jít ven. Musel doma uklidit. Začal se učit španělsky. Nesměl jíst sladkosti před obědem.

Přísudek slovesnějmenný neboli jmenný se sponou

Tento typ přísudku je tvořen sponovým slovesem a podstatným nebo přídavným jménem. V jednočlenných větách se se sponou pojí příslovce.

Sponová slovesa - být, bývat, stát se, stávat se. Ne vždy jsou však tato slovesa sponová. Jestliže má sloveso být význam nacházet se, existovat a sloveso stávat se význam udát se, přihodit se, jsou v tomto významu slovesy plnovýznamovými.

Bratrův kamarád byl lékařem. Vilma je nemocná. Petra se stala zdravotní sestrou. Je mi dobře. Venku je větrno.

Přísudek jmenný beze spony

Je tvořen jako přísudek jmenný se sponou, ale sponové sloveso je z něho vypuštěno. Přísudek je tedy tvořen pouze podstatným nebo přídavným jménem. Viz následující příklady.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Sliby chyby. Pes - nejlepší přítel člověka.

Přísudek vyjádřený citoslovcem

Přísudkem v tomto případě není sloveso, ale je vyjádřen citoslovcem.